Bloomova taxonomie: Vědecké vysvětlení
Bloomova taxonomie je klasifikační systém, který byl představen v roce 1956 americkým pedagogem Benjaminem Bloomem a skupinou jeho spolupracovníků. Tento model byl původně navržen jako nástroj pro plánování výukových cílů, hodnocení a rozvoj vzdělávacích programů. Základní myšlenkou Bloomovy taxonomie je hierarchická struktura kognitivních dovedností, kterou lze využít jak pro tvorbu učebních osnov, tak pro hodnocení výsledků vzdělávání. Taxonomie rozděluje kognitivní procesy do šesti úrovní od nejjednodušších k nejobtížnějším: znalost, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a evaluace.
Jednotlivé úrovně Bloomovy taxonomie představují postupný rozvoj intelektuálních schopností studenta. Na základní úrovni „znalost“ student pouze vybavuje informace z paměti. Na vyšší úrovni „porozumění“ dokáže tyto informace vysvětlit vlastními slovy. „Aplikace“ znamená schopnost použít naučené poznatky při řešení konkrétních problémů. Úroveň „analýza“ spočívá v rozkladu celku na jednotlivé části a porozumění jejich vztahům. „Syntéza“ představuje schopnost sestavit části do nového celku nebo navrhnout originální řešení. Nejvyšší stupeň – „evaluace“ – znamená dovednost hodnotit kvalitu nebo efektivitu řešení na základě přesně stanovených kritérií.
Bloomova taxonomie v současnosti nadále ovlivňuje oblast pedagogiky a didaktiky. V roce 2001 byla mírně revidovaná (Andersonovou a Krathwohlem) – úrovně byly pojmenovány slovesně (zapamatovat, porozumět, aplikovat, analyzovat, vytvářet, hodnotit) a některé vrstvy byly prohozeny. Taxonomie podněcuje učitele k navrhování úloh a cílů na všech stupních kognitivního vývoje, čímž napomáhá rozvíjet nejen znalosti, ale i vyšší myšlení a kreativitu žáků a studentů. Správné využívání Bloomovy taxonomie umožňuje efektivnější plánování výuky, tvorbu testů, diferenciaci výukových metod a podporuje celoživotní učení.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)