Jak technologie virtuální reality mění způsob výuky na školách: Případové studie a budoucí trendy
Technologie virtuální reality (VR) zažívá v posledních letech dynamický rozvoj a její využití ve školství otevírá nové možnosti pro efektivní a atraktivní vzdělávání. Tam, kde se dříve pedagogové spoléhali na tradiční výuku s pomocí učebnic a tabule, dnes stále častěji nacházíme interaktivní výukové prostředí simulované brýlemi VR. Jak konkrétně virtuální realita mění způsob výuky, co ukazují případové studie a jaké jsou nejnovější trendy v této oblasti?
Virtuální třída v praxi – případové studie ze světa i z Česka
Významné uplatnění VR technologie ve výuce lze pozorovat ve dvou základních oblastech: u předmětů, které vyžadují prostorovou představivost (např. přírodní vědy, biologie, fyzika), a u situací, které jsou v reálném životě logisticky či bezpečnostně náročné (např. nácvik krizových situací, laboratorní pokusy). Například na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně probíhá výuka anatomie člověka pomocí VR aplikace, která studentům umožňuje „projít“ lidským tělem v úplně nové perspektivě. Žáci tak získávají nejen hlubší porozumění lidské anatomii, ale i motivaci k učení díky interaktivitě a názornosti.
Inspirativní výsledky nabízí i základní školy v Norsku a Velké Británii, kde byly zkoumány efekty VR simulací historických událostí a přírodních jevů na úroveň porozumění a zapamatování látky. Podle studie publikované v časopise Computers & Education došlo u žáků využívajících VR ke zvýšení retence učiva až o 34 % oproti tradičním metodám.
Výhody i úskalí – pohled odborníků
Především mezi učiteli přírodovědných a technických předmětů převažuje shoda na tom, že VR významně přispívá k diverzifikaci výuky a usnadňuje pochopení abstraktních konceptů. Praktické zkušenosti ukazují, že studenti jsou v prostředí virtuální reality aktivnější, lépe spolupracují a méně se ostýchají klást otázky. Výuka v tomto formátu často podporuje rozvoj kreativního myšlení i soft skills, protože žáci přímo manipulují s modely, řeší úkoly autonomně nebo ve skupinách.
Nelze opominout ani úskalí – mezi hlavní patří dosavadní cena zařízení, potřeba softwarové a technické podpory a metodická příprava pedagogů. Pro efektivní začlenění VR do výuky je nezbytné připravit učitele na nové didaktické postupy a zároveň vybavit školy kvalitní technikou a obsahem.
Budoucí trendy a výzvy v českém školství
Odborníci předpokládají, že v horizontu pěti let se stane VR běžnou součástí vzdělávacího procesu na většině českých středních a postupně i základních škol. Evropská akademie vzdělávání i další autority v oblasti inovativního vzdělávání zdůrazňují význam kontinuálního vzdělávání pedagogů a dostupnosti otevřených výukových systémů. Rozvíjí se sdílené knihovny 3D modelů a scénářů, čímž cena a dostupnost materiálů pro školy znatelně klesá.
Do budoucna lze očekávat větší integraci umělé inteligence, individuální adaptace obsahu na tempo a preference žáka a mezioborové projekty, ve kterých VR propojí například dějepis, zeměpis a výtvarnou výchovu. Výuka v prostředí smíšené reality nás tak vede nejen k efektivnějšímu předávání znalostí, ale především k rozvoji digitálních kompetencí a připravenosti na výzvy současného světa.
Virtuální realita tedy představuje pro české školství významnou příležitost – mění způsob výuky od základů a otevírá nové horizonty pro všechny, kteří jsou ochotni investovat do moderního, otevřeného a interaktivního vzdělávání.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)