Jak moderní technologie mění způsob výuky na základních a středních školách: Využití virtuální reality a umělé inteligence ve výuce
Výuka na základních a středních školách prochází v posledních letech zásadní proměnou pod vlivem moderních technologií. Nejvýrazněji se do vyučovacích procesů začínají promítat virtuální realita (VR) a umělá inteligence (AI), které mění nejen způsob předávání informací, ale zásadně i roli učitele a samotného žáka či studenta. Tyto inovace představují příležitost, jak zatraktivnit vzdělávací proces a připravit mladou generaci na svět, v němž bude digitální gramotnost klíčem k úspěchu.
Virtuální realita umožňuje studentům ponořit se přímo do probírané látky a zažít učení „na vlastní kůži“. Díky speciálním brýlím a interaktivním aplikacím mohou žáci navštívit starověké civilizace, projít se lidským tělem nebo simulovat chemické pokusy v bezpečném prostředí bez rizika. Tím dochází k posunu od pasivního přijímání informací k aktivnímu, zážitkovému učení. Výzkumy ukazují, že takto získané vědomosti jsou lépe zapamatovatelné a zvyšují i motivaci ke studiu. VR je rovněž nenahraditelná v inkluzivním vzdělávání – dokáže přiblížit svět například žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří by jinak byli odkázáni na tradiční, často neosobní výklad.
Neméně významnou roli hraje i umělá inteligence. AI již dnes umožňuje personalizovanou výuku – umí analyzovat pokroky i nedostatky jednotlivých žáků a adaptovat zadání či doporučovat dodatečné materiály přesně podle jejich potřeb. Žákům se tím dostává individuální péče, kterou by běžné kapacity pedagogů v klasické třídě nemohly zajistit. AI také zefektivňuje hodnocení písemných prací, usnadňuje administrativu a dává víc prostoru pro tvůrčí a motivační práci učitele se třídou.
Podstatné je, že integrace těchto technologií nesnižuje roli pedagoga, naopak umožňuje učiteli stát se průvodcem žáka digitálním světem a garantem správného využití technologií ve výuce. Učitel může místo rutinního výkladu věnovat více času rozvoji kritického myšlení, sociálních dovedností a praktické aplikaci znalostí ve spolupráci s moderními nástroji. Zároveň však přetrvávají výzvy – otázky rovného přístupu ke kvalitnímu technickému vybavení, potřeba průběžného vzdělávání pedagogů a zajištění bezpečného a etického využívání technologií.
Moderní technologie přinášejí školám novou logiku vyučování. Například kombinovaná výuka, v níž klasický výklad doplňují digitální vzdělávací platformy, umožňuje studentům studovat vlastním tempem, opakovat si náročnější látku nebo naopak rozvíjet nadání ve zvolených oblastech. Školy tak mohou efektivněji reagovat na individuální potřeby žáků a připravovat je na realitu profesního i občanského života v digitalizované společnosti.
Využití virtuální reality a umělé inteligence ve výuce je dnes již realitou na řadě českých základních a středních škol. Evropská Akademie vzdělávání proto aktivně podporuje modernizaci vyučování prostřednictvím inovativních programů pro pedagogy i studenty, přičemž důraz klade na využití technologií v souladu s nejnovějšími poznatky didaktiky. Klíčovým úkolem je však vedle technologického pokroku udržovat důraz na rozvoj kompetencí, které ani ta nejmodernější zařízení nenahradí – kreativity, spolupráce a kritického myšlení. Jen tak může být školství opravdu připraveno na požadavky 21. století.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)