Maturitní zkoušky v roce 2026 přinášejí zásadní modernizaci v podobě komplexních profilových prací a širšího uznávání odborných certifikátů. Nová pravidla kladou větší důraz na propojení teorie s praxí a upravují povinnosti žáků při přihlašování k termínům. Změny se dotýkají také pravomocí ředitelů škol při stanovování pomůcek a forem hodnocení.
Vzdělávání na středních školách prochází v tomto roce významnou proměnou, která reaguje na potřebu praktičtějšího ověřování znalostí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo aktualizovanou metodiku, která reflektuje novely školského zákona a souvisejících vyhlášek. Maturitní zkouška zůstává rozdělena na společnou část, organizovanou státem prostřednictvím Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), a profilovou část, která je v kompetenci jednotlivých škol. Jednou z nejzásadnějších novinek je zavedení komplexní profilové práce a rozšíření možností nahrazování zkoušek certifikáty.
Didaktické testy
Společná část maturitní zkoušky je tvořena výhradně didaktickými testy. Jejich termíny budou probíhat v prvním květnovém týdnu (4.–7. května 2026). Každý maturující žák musí povinně absolvovat test z českého jazyka a literatury a jako druhý předmět si volí buď matematiku, nebo cizí jazyk z nabídky anglického, francouzského, německého, ruského či španělského jazyka. Didaktický test z českého jazyka a literatury trvá 85 minut, z cizího jazyka 110 minut a z matematiky 135 minut. Hodnocení těchto testů probíhá slovně formou uspěl nebo neuspěl, přičemž na vysvědčení je uvedeno i procentuální vyjádření úspěšnosti. Pro potřeby studia v zahraničí umožňuje převod těchto procent na známky dodatek Europass. Důležitou novinkou je povinnost žáka přihlásit se k maturitě v termínu nejbližším po úspěšném ukončení posledního ročníku, jinak se na něj pohlíží, jako by u zkoušky neuspěl.
Profilová část zkoušky doznala úprav směrem k větší pravomoci ředitelů škol, kteří rozhodují o nabídce povinných a nepovinných zkoušek i o povolených pomůckách. Zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se v profilové části koná vždy formou písemné práce a ústní zkoušky. U obou jazyků tvoří hodnocení písemné práce 40 % a ústní zkoušky 60 % celkového výsledku, přičemž pro úspěšné vykonání zkoušky musí žák prospět v obou těchto částech. Písemná práce z českého jazyka má minimální rozsah 250 slov a trvá nejméně 110 minut, zatímco u cizího jazyka je stanoven rozsah minimálně 200 slov a délka nejméně 60 minut. Ředitel školy nově určuje, zda budou při písemné práci z českého jazyka povolena tištěná Pravidla českého pravopisu nebo jiné jazykové zdroje. Ústní zkouška z českého jazyka probíhá formou řízeného rozhovoru nad pracovním listem k literárnímu dílu ze žákova seznamu, který obsahuje nejméně 20 děl vybraných z maturitního seznamu školy.
Komplexní profilová práce
Realizace profilové části maturitní zkoušky formou komplexní profilové práce (KPP) představuje alternativní způsob ukončení vzdělávání, který lze využít ve všech oborech středního vzdělání s výjimkou konzervatoří. Podstatou této formy je, že žák zpracováním jediné práce a její následnou obhajobou propojí všechny povinné profilové předměty, které by jinak musel vykonávat samostatně. Pokud se žák rozhodne pro KPP, v řádném termínu již ostatní zkoušky profilové části nekoná.
Základní harmonogram začíná určením zadání ředitelem školy, a to nejpozději do 15. června předcházejícího školního roku, přičemž pro školní rok 2025/2026 je tento termín stanoven na 8. září 2025. Žák podává přihlášku ke KPP do 15. září pro jarní zkušební období. V přihlášce musí uvést všechny povinné zkoušky společné i profilové části a výslovně uvést, že bude konat právě komplexní profilovou práci. Do 1. prosince má žák zákonnou možnost vzít svou přihlášku ke KPP zpět a podat novou přihlášku k maturitní zkoušce konané standardním způsobem. KPP povinně zahrnuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka (pokud si jej žák zvolil ve společné části) a další dvě nebo tři povinné zkoušky stanovené ředitelem školy.
Proces zpracování probíhá pod dohledem vedoucího práce, kterého určí ředitel školy. Vedoucí práce koordinuje činnost dalších učitelů i externích osob, které na realizaci spolupracují. Nejdéle dva měsíce před obhajobou určí ředitel oponenta, kterým může být i odborník z praxe mimo školu. Jak vedoucí, tak oponent jsou povinni vypracovat písemné posudky, které musí mít žák a členové komise k dispozici nejpozději 14 dní před termínem obhajoby. Vedoucí do svého posudku zahrnuje také vyjádření učitelů všech dotčených předmětů a dalších osob zapojených do asistence při vypracování práce.
Samotná obhajoba se koná v období určeném pro profilové zkoušky a její délku stanovuje ředitel školy s ohledem na náročnost tématu. Minimální časová dotace je 20 minut na přípravu a 45 minut na samotnou obhajobu. Obhajoba se dělí na vlastní obhajobu a ústní přezkoušení. Vlastní obhajoba zahrnuje prezentaci práce a ověření použitých metod a postupů, přičemž se hodnotí slovem „uspěl/a“ nebo „neuspěl/a“. Při hodnocení se sleduje schopnost žáka pracovat s odbornou literaturou, vyhodnocovat informace a věrohodnost zdrojů.
Ústní přezkoušení z jednotlivých předmětů je hodnoceno klasifikačními stupni. U českého jazyka a literatury se hodnotí ústní odpovědi na dotazy k tématu KPP a zároveň se posuzuje jazyková úroveň samotného textu práce, tedy gramatická správnost a stylistika. U cizího jazyka zkoušení sestává z odborných otázek v cizím jazyce k tématu práce, posouzení jazykové úrovně cizojazyčné části textu a schopnosti vést rozhovor na obecná témata. V rámci obecného rozhovoru však nesmí být kladeny otázky na literaturu nebo reálie dané země. U ostatních předmětů vychází hodnocení z textu práce a dotazů, které se musí vztahovat výhradně k tématu KPP.
Pokud žák neodevzdá práci v termínu bez řádné omluvy, je hodnocen jako neúspěšný ze všech zahrnutých předmětů i z obhajoby. V případě neúspěšné vlastní obhajoby může komise nařídit přepracování práce, kterou žák následně obhajuje v opravném termínu. Pokud žák uspěje u obhajoby, ale je hodnocen nedostatečně z některého konkrétního předmětu, opakuje zkoušku z tohoto předmětu již podle běžných pravidel profilové zkoušky. Na vysvědčení se u žáků konajících KPP uvádí slovní hodnocení obhajoby (uspěl/a nebo neuspěl/a), známky z jednotlivých předmětů a na rubové straně je uveden název tématu práce.
Nahrazení zkoušek certifikátem
Významnou inovací je také rozšíření nahrazujících zkoušek, kdy ředitelé škol mohou nově umožnit nahrazení nejen cizího jazyka, ale i jiných profilových zkoušek standardizovaným certifikátem. Podmínkou je, aby tato zkouška svým obsahem odpovídala školnímu vzdělávacímu programu a byla ředitelem zařazena do seznamu zveřejněného sedm měsíců před zkouškami. Nahradit lze celou zkoušku nebo jen její část, přičemž žádost musí žák podat do 31. března. Metodika rovněž rozšiřuje úlevy pro cizince, které se nově uplatní od jarního období 2026 a umožňují úpravu podmínek osobám, které se v posledních sedmi letech vzdělávaly alespoň dva roky ve škole mimo území České republiky.
Při samotném průběhu zkoušek je posílena pravomoc přítomného učitele, který je oprávněn bezprostředně vyloučit žáka ze zkoušky v případě vážného porušení pravidel. Důvody vyloučení musí být následně zaznamenány v protokolu o maturitní zkoušce. Tato nová kompetence učitelů narovnává jejich pravomoci s funkcí zadavatele ve společné části a zvyšuje tak autoritu dozoru přímo v místě konání zkoušky.
Autor: Tereza Macková
iDZ Praha, Maturity, Z domova
Zdroj: Pražské školy