Formativní hodnocení představuje přístup k hodnocení vzdělávacích výsledků, který zdůrazňuje průběžnou zpětnou vazbu a podporu žákova učení namísto pouhého sumativního konstatování výsledků na konci výukového období. Jeho hlavním cílem je poskytovat žákům i učitelům informace o aktuálním stupni porozumění a pokroku ve vzdělávání, což umožňuje včasné identifikování silných a slabých stránek a tím i okamžitou úpravu výukových i studijních strategií. Oproti tradičnímu sumativnímu hodnocení, které často slouží zejména administrativním či selekčním účelům (například známkování na závěr semestru), formativní hodnocení primárně pomáhá žákům učit se efektivněji a dosahovat hlubšího porozumění učivu.
Mezi základní principy formativního hodnocení patří transparentní stanovení cílů učení, zpřístupnění hodnoticích kritérií žákům, pravidelná a konstruktivní zpětná vazba a motivace k vlastní sebereflexi. Nejčastěji jsou používány nástroje jako krátké testy s okamžitou zpětnou vazbou, sebehodnocení, vrstevnické hodnocení, slovní komentáře, diskuse nebo portfolio žákovských prací. Není tedy zaměřeno pouze na konečný výsledek, ale reflektuje celý proces učení. Důležité je rovněž to, že formativní hodnocení rozvíjí u žáků schopnost převzít zodpovědnost za své učení a vede je k aktivnímu přístupu k dalšímu vzdělávání.
Výzkumy ukazují, že systematické využívání formativního hodnocení má výrazně pozitivní dopad na školní úspěšnost, motivaci i samostatnost žáků všech věkových kategorií. Důraz na zpětnou vazbu a individuální přístup napomáhá efektivněji překonávat vzdělávací obtíže, podporovat dlouhodobé zapamatování a rozvíjet vyšší úrovně kognitivních dovedností. Implementace formativního hodnocení však vyžaduje změnu v myšlení učitelů i celého vzdělávacího systému, protože klade důraz na aktivní roli žáka a na osobní růst v učení namísto porovnávání s ostatními pomocí známek.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)