Jak technologie mění způsob, jakým se studenti učí: Vliv digitálních nástrojů na moderní vzdělávání
V poslední dekádě zažívá vzdělávací prostředí revoluci, kterou umožnilo masové rozšíření digitálních technologií. Počítače, tablety, chytré telefony nebo vzdělávací aplikace se z pomocníků stávají nedílnou součástí učebních plánů i osobního rozvoje studentů všech věkových kategorií. Tento trend je patrný nejen ve světě, ale i v českých školách, na univerzitách i v programech celoživotního vzdělávání.
Digitalizace mění samotnou podstatu procesu učení. Dříve studenti spoléhali především na frontální výuku, tištěné učebnice a pasivní přijímání informací. Dnes jsou znalosti dostupné na jedno kliknutí – online knihovny, videotutoriály a interaktivní testy umožňují samostatnější, aktivnější i efektivnější osvojení učiva. Například řada středoškoláků a vysokoškoláků si oblíbila e-learningové platformy typu Moodle, Google Classroom nebo Quizlet, které nabízejí možnost procvičovat látku tempem odpovídajícím individuálním potřebám každého studenta.
Velký vliv mají také různé formy vzdělávání na dálku. Pandemie COVID-19 ukázala, že online výuka dokáže v mnoha ohledech nahradit prezenční výuku a často dokonce poskytnout širší spektrum vzdělávacích nástrojů. Výhodou je časová flexibilita, dostupnost vzdělávacích materiálů prakticky odkudkoliv a možnost kombinovat studium s prací i rodinnými povinnostmi. Tento model aktivně zavádějí moderní instituce, například Evropská akademie vzdělávání, která využívá kombinaci video přednášek, online konzultací a individuálních studijních plánů. Dospělí studenti tak mohou získat nové kvalifikace nebo si zvýšit odbornost, aniž by museli narušit svůj běžný denní režim.
Technologie ale neznamenají pouze zjednodušení přístupu ke znalostem. Moderní výuková prostředí zdůrazňují tzv. student-centric přístup, kdy je studijní proces přizpůsoben individuálním potřebám a možnostem jednotlivce. Interaktivní aplikace, adaptivní testování nebo virtuální simulace výrazně motivují studenty k aktivnímu učení a zvyšují jejich míru zapojení. Výzkumy ukazují, že studenti využívající digitální nástroje častěji vyhledávají informace samostatně, učí se kriticky zhodnotit zdroje a lépe spolupracují ve skupinách – ať už osobně, nebo online.
Na druhé straně mají digitální technologie i svá úskalí. Rizikem je například rozptýlení pozornosti, povrchnost informací nebo nárůst závislosti na technologiích. Proto je nutné klást důraz nejen na samotné používání ICT ve výuce, ale také na rozvoj digitální gramotnosti a kritického myšlení. Úkolem škol, lektorů i studentů je proto naučit se technologie používat efektivně, s cílem nejen usnadnit získávání znalostí, ale především rozvíjet schopnosti potřebné pro budoucnost.
Celkově platí, že technologie zásadně mění způsob, jakým se studenti učí. Při správném využití umožňují větší individualizaci, rozšiřují možnosti samostatného vzdělávání a připravují studující na dynamické požadavky současné společnosti. Jádrem moderního vzdělávání by vždy měl být student samotný – a technologie jsou dnes jedním z hlavních nástrojů, jak tento ideál naplnit.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)