Mezi doporučeními OECD se jedno téma objevuje s mimořádnou důsledností napříč všemi díly série Starting Strong: kvalita předškolního vzdělávání nemůže být vyšší než kvalita lidí, kteří jej poskytují. OECD opakovaně zdůrazňuje, že rozhodujícím faktorem úspěchu není budova, vybavení ani samotné kurikulum, ale odborně připravený pedagog schopný vytvářet podnětné prostředí, navazovat kvalitní vztahy s dětmi a podporovat jejich učení a rozvoj. (OECD, Starting Strong VI, 2021; OECD TALIS Starting Strong).
Zatímco první publikace Starting Strong upozorňovaly především na potřebu zvyšování kvalifikace pracovníků v předškolním vzdělávání, novější dokumenty OECD věnují stále větší pozornost profesnímu rozvoji, pedagogickému leadershipu, podpoře začínajících učitelů, pracovním podmínkám a prestiži profese. Podle OECD je učitel předškolního vzdělávání jedním z klíčových aktérů ovlivňujících budoucí vzdělávací dráhu dítěte.
Česká tradice vzdělávání učitelek mateřských škol
České země mají v přípravě učitelek mateřských škol dlouhou tradici. Již na konci 19. století vznikaly specializované vzdělávací programy pro budoucí učitelky mateřských škol a postupně se formovala samostatná profesní identita předškolní pedagogiky.
Významnou roli sehrály osobnosti jako Ida Jarníková, Marie Kožíšková či Julie Moschelesová, které usilovaly o to, aby práce v mateřské škole nebyla chápána pouze jako péče o děti, ale jako odborná pedagogická činnost vyžadující speciální znalosti a dovednosti.
Tento trend pokračoval i ve 20. století. Přesto však byla profese učitelky mateřské školy často vnímána jako méně prestižní než práce učitelů na dalších stupních vzdělávání. Otázka profesionalizace se proto v českém prostředí objevuje opakovaně již více než sto let.
Proměna role učitelky po roce 1989
Po roce 1989 došlo k zásadní změně pojetí předškolního vzdělávání. S ní se proměňovala také role učitelky mateřské školy.
V období předškolní výchovy bylo těžiště práce často spojováno s realizací předem stanovených programů a organizací kolektivních činností. Současné kurikulární pojetí však vyžaduje mnohem širší profesní kompetence.
Učitelka dnes plánuje vzdělávání, sleduje individuální pokroky dětí, spolupracuje s rodinou, reflektuje vlastní pedagogickou práci, podporuje inkluzi, pracuje s heterogenní skupinou dětí a vytváří podmínky pro aktivní učení. Vedle odborných znalostí jsou stále důležitější komunikační, diagnostické a reflektivní kompetence. (Syslová, 2013)
Právě tento vývoj odpovídá trendům, které OECD dlouhodobě popisuje jako profesionalizaci předškolního vzdělávání.
Od kvalifikace ke kvalitě pedagogické práce
OECD ve svých novějších studiích upozorňuje, že samotná formální kvalifikace již není dostačujícím ukazatelem kvality. Stále větší pozornost se soustředí na schopnost učitelů vytvářet kvalitní pedagogické interakce, vzájemné vazby. Dítě totiž nerozvíjí především vzdělávací program, ale každodenní kontakt s dospělým, který ho provází učením.
Také v českém prostředí se odborná debata stále více zaměřuje na kvalitu pedagogického procesu. Do popředí vstupují témata pedagogické diagnostiky, formativního přístupu, individualizace vzdělávání, podpory dětského wellbeingu nebo práce s heterogenním kolektivem.
Současně sílí důraz na pedagogickou reflexi a schopnost učitele průběžně vyhodnocovat vlastní práci a přizpůsobovat ji potřebám dětí.
Profesní rozvoj jako celoživotní proces
Dalším významným doporučením OECD je budování systémů kontinuální profesní podpory. Učitelé potřebují příležitosti k dalšímu vzdělávání, sdílení zkušeností, mentoringu i profesnímu učení přímo ve škole (OECD, 2021).
V České republice se v posledních dvou desetiletích rozvinula široká nabídka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Významnou roli sehrály systémové projekty MŠMT, Národního pedagogického institutu, profesních organizací i vysokých škol. Rozvíjejí se profesní sítě mateřských škol, vzájemné hospitace, metodické kabinety i odborné komunity zaměřené na sdílení dobré praxe.
Podle přehledu reforem zpracovaného pro OECD patří mezi významné současné kroky také novely zákona o pedagogických pracovnících z let 2023-2025, které usilují o zvýšení atraktivity učitelské profese, podporu profesního rozvoje a řešení personálních výzev ve vzdělávání.
Nové výzvy pro profesi
Předškolní vzdělávání dnes čelí výzvám, které byly před dvaceti lety méně viditelné. Roste počet dětí s odlišným mateřským jazykem, zvyšují se nároky na individualizaci vzdělávání, podporu inkluze i spolupráci s rodinami.
Současně OECD upozorňuje na nutnost pečovat také o wellbeing pedagogických pracovníků. Kvalitní vzdělávání nelze dlouhodobě budovat bez stabilních pracovních podmínek, profesního uznání a podpory učitelů.
Závěrem
Pokud první publikace Starting Strong upozorňovaly na význam kvalitního kurikula a dostupnosti služeb, současná doporučení OECD směřují stále více k tomu, co se odehrává uvnitř mateřské školy. Hlavním nositelem kvality je pedagog.
Právě učitelka nebo učitel mateřské školy rozhoduje o tom, zda se kurikulum promění v živou vzdělávací zkušenost, zda se dítě bude cítit bezpečně, respektováno a motivováno k objevování světa. Profesionalizace učitelské profese proto nepředstavuje pouze otázku kvalifikace, ale dlouhodobý proces rozvoje odbornosti, profesní identity a pedagogické kultury.
V příštím dílu seriálu se zaměříme na další významné doporučení OECD: rovnost příležitostí a inkluzivní předškolní vzdělávání. Budeme sledovat, jak se v posledních pětadvaceti letech proměňoval přístup k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, k dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí i k dětem s odlišným mateřským jazykem a jak se tyto změny promítly do každodenní práce mateřských škol. OECD považuje rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání za jeden z nejúčinnějších nástrojů podpory životních šancí dětí. Česká republika v této oblasti prošla zejména po roce 2016 významnými změnami, které přinesly řadu pozitivních zkušeností, ale také nové otázky týkající se personálního zajištění, dostupnosti podpůrných opatření, připravenosti škol i hranic individualizace vzdělávání. Vedle systémových změn proto představíme také příklady inspirativní praxe českých mateřských škol a nabídneme kritický pohled na témata, která jsou v odborné komunitě nadále předmětem diskuse.
Doporučené zdroje
OECD (2001) Starting Strong: Early Childhood Education and Care.
OECD (2006) Starting Strong II.
OECD (2021) Starting Strong VI: Supporting Meaningful Interactions in Early Childhood Education and Care.
OECD TALIS Starting Strong 2024.
Přehled významných reforem předškolního vzdělávání v ČR zpracovaný pro projekt OECD „Formujeme budoucnost“.
Opravilová, E. Předškolní pedagogika.
Syslová, Z. Profesní kompetence učitele mateřské školy.
Autorka: Mgr. MgA. Petra Martinovská
iDZ Praha, Mateřské školy
Zdroj: Pražské školy