Praha 13. listopadu 2026 (PROTEXT) – Nová pražská koalice přebírá město také s problémy, které budou v příštích letech výrazně ovlivňovat fungování pražských škol. Podle výpočtů iniciativy Počítá Praha s učiteli, za kterou stojí sedm organizací působících v oblasti vzdělávání, může nedostatek pedagogů během pěti let zasáhnout výuku až 33 600 pražských dětí. Iniciativa proto chce s novým vedením města otevřít debatu o konkrétních řešeních – od navýšení kapacit středních škol přes lepší podmínky pro stávající učitele až po nový systém získávání dalších lidí do školství.
Na veřejných středních školách v Praze se letos o 13 477 míst ucházelo 22 107 žáků.[1] Rozdíl mezi oběma čísly neznamená, že všichni neúspěšní uchazeči zůstanou bez střední školy, ukazuje ale rozsah tlaku na nejžádanější pražské školy a obory. Dopady přitom nenesou pouze školy. Vysoká konkurence při přijímacím řízení vytváří značný psychický tlak také na děti a jejich rodiny. Část rodičů se snaží zvýšit šanci svého dítěte placeným doučováním nebo přípravnými kurzy. Podle průzkumu Univerzity Karlovy vyšla příprava na přijímací zkoušky pražské rodiny v průměru na 14 tisíc korun – omezená kapacita středních škol se tak promítá také do rodinných rozpočtů.
Problémům pražského školství se věnuje i iniciativa Počítá Praha s učiteli, která přichází se třemi vzájemně propojenými cíli a konkrétními nástroji k jejich dosažení. Nové vedení Prahy může podle iniciativy správně nastavenými kroky dosáhnout tří klíčových milníků: každoročně otevřít nejméně 40 nových středoškolských tříd, vyčlenit další prostředky na odměňování pedagogů a během pěti let vytvořit podmínky pro příchod 1 000 nových učitelů do pražských škol. Samotné navyšování kapacit totiž nebude fungovat bez lidí, kteří budou v nových třídách učit. Stejně tak nestačí nové učitele pouze získávat, pokud se je školám nepodaří dlouhodobě udržet.
„Vznik nové koalice je správný okamžik přejít od předvolebních prohlášení ke konkrétním krokům. Problémy pražského školství nejsou jednoduché a žádné jedno opatření je nevyřeší. Existují ale konkrétní věci, které může město začít dělat už nyní. Máme k dispozici data, návrhy řešení i zkušenosti lidí ze školství a jsme připraveni je novému vedení Prahy nabídnout a spolupracovat na tom, aby se podařilo nastavených cílů skutečně dosáhnout,“ říká za iniciativu Počítá Praha s učiteli Hana Kučerová.
2,2 miliardy na učitele: investice do budoucnosti Prahy
Rozdíl je výrazný už při vstupu do profese. Tarif začínajícího učitele činí 37 580 korun, zatímco průměrná mzda v Praze přesahuje 67 tisíc korun.[2] K tomu se přidávají vysoké náklady na bydlení a život v hlavním městě, které školám dále komplikují získávání a udržení kvalifikovaných pedagogů. U řady aprobací navíc školy čelí konkurenci soukromého sektoru, který může stejným lidem nabídnout atraktivnější finanční i kariérní podmínky.
„Plat učitelů dnes považuji za nedůstojný. Řekl bych, že většina lidí, kteří se pro učitelské povolání rozhodnou, to dělá proto, že ho vnímá jako poslání. Takový přístup je možný jen v určité životní etapě. Ve chvíli, kdy učitele začnou tížit existenční otázky a problémy, rozhoduje se, jestli v českém školství zůstat, nebo odejít,“ říká Karel Ždárek, ředitel Gymnázia Jana Keplera.
„Školy dnes o kvalitní učitele soutěží i se soukromým sektorem a podle toho by se mělo odvíjet také jejich odměňování. U nás působí řada mladých učitelů a mnozí pracují na částečný úvazek, protože vedle školy zůstávají aktivní i v jiné profesi. Právě možnost nabídnout jim odpovídající podmínky a větší flexibilitu může být jednou z cest, jak kvalitní lidi do škol přivést a dlouhodobě je tam udržet,“ doplňuje Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední školy.
Počítá Praha s učiteli proto navrhuje, aby hlavní město vyčlenilo nad rámec státního financování 2,2 miliardy korun ročně na dodatečné odměňování pedagogů, a to především tam, kde školy dlouhodobě obtížně obsazují volná místa.
„Dvě miliardy korun představují v kontextu rozpočtu města necelá dvě procenta a zároveň se může jednat o dlouhodobou investici do jeho budoucnosti. Praha chce být městem inovací, technologických firem a kvalifikovaných lidí, na jejichž znalostech a schopnostech stojí moderní ekonomika. Jenže tento řetězec nezačíná ve startupu ani ve výzkumném centru. Začíná už ve škole. Pokud nebudeme investovat do lidí, kteří dnes vzdělávají děti, nemůžeme automaticky očekávat, že z dnešních školáků vyrostou lidé, na nichž budou budoucí inovace a konkurenceschopnost Prahy stát,“ říká Hana Kučerová.
Potenciální noví učitelé existují. Je potřeba jim otevřít cestu do škol
Praha podle iniciativy potřebuje během příštích pěti let získat přibližně 1 000 nových učitelů. Pokud se personální situaci nepodaří zlepšit, může podle výpočtů iniciativy během pěti let chybět učitel až 33 600 pražským dětem.[3]
Nové učitele přitom není nutné hledat pouze mezi absolventy pedagogických fakult. Podle průzkumu organizace Začni učit!, který byl realizován ve spolupráci s agenturou Ipsos[4], o učitelství vážně uvažuje přibližně 190 tisíc lidí v České republice, v Praze se pak jedná odhadem o 18 tisíc lidí. Významnou skupinu potenciálních pedagogů tak mohou představovat odborníci z jiných profesí, ale také rodiče vracející se po rodičovské dovolené nebo studenti a absolventi oborů, po kterých je zároveň vysoká poptávka mimo školství.
Praha může jejich cestu do škol usnadnit například podporou doplňujícího pedagogického studia pro lidi z praxe, náborovými příspěvky nebo stipendii pro studenty učitelství spojenými s následnou praxí v pražských školách. U rodičů vracejících se do práce mohou pomoci dostupnější zkrácené úvazky, u všech skupin pak dostupné bydlení či kvalitní podpora v prvních letech učitelské kariéry.
Více míst na středních školách nemusí znamenat jen nové budovy
Iniciativa navrhuje, aby Praha každoročně otevřela nejméně 40 nových středoškolských tříd, tedy alespoň 160 tříd během jednoho volebního období. Cílem přitom nemá být mechanické zvyšování kapacit bez ohledu na zájem uchazečů, ale jejich navyšování zejména tam, kde je poptávka dlouhodobě nejvyšší.
„Jednou z cest je důkladnější zmapování využití existujících budov, učeben a rozvrhů. Tam, kde to provoz školy a personální možnosti dovolí, může být rychlejší a levnější cestou otevření další třídy a efektivnější využití stávajících prostor než čekání na výstavbu nové školní budovy. Takový postup ale musí vznikat společně s řediteli škol a respektovat jejich reálné provozní a personální možnosti,” říká Jan Vöröš Mušuta z EDUin, jedné ze sedmi organizací stojících za iniciativou Počítá Praha s učiteli.
Volbami to nekončí
Iniciativa Počítá Praha s učiteli před komunálními volbami oslovila relevantní pražské kandidátky se třemi konkrétními požadavky. Po ustavení nového vedení města chtějí organizace zapojené do iniciativy sledovat, zda se řešení kapacit středních škol, odměňování pedagogů a náboru nových učitelů promítne také do programového prohlášení a následných konkrétních rozhodnutí města.
O iniciativě Počítá Praha s učiteli?
Počítá Praha s učiteli? je společná iniciativa sedmi organizací působících v oblasti vzdělávání – Matika Česku, Učitel naživo, EDUin, ZAČNI UČIT, Get The Point, Můžeš podnikat a SOFA. Před komunálními volbami 2026 oslovila relevantní pražské kandidátky se třemi konkrétními závazky: každoročně otevřít nejméně 40 nových středoškolských tříd, vytvořit systém dodatečného odměňování učitelů a během pěti let přivést do pražských škol 1 000 nových pedagogů. Projekt chce naplňování těchto cílů sledovat také po volbách.
[1] Zdroj: Cermat, data k přijímacímu řízení na SŠ 2026
[2] Zdroje: podkladová tabulka k odměňování učitelů, Český statistický úřad
[3] Výpočet vychází ze současného počtu přibližně 11 291 učitelských úvazků na druhém a třetím stupni, odhadované míry odchodů učitelů a dosavadního počtu nově nastupujících pedagogů. Při pokračování současného trendu by během pěti let mohly učitelské kapacity klesnout přibližně o 28 %.
[4] Průzkum si nechala zpracovat organizace Začni učit! v létě 2026.
Zdroj: Eva Čechurová
Zdroj: Protext – věda, vzdělávání a školství