Když OECD na přelomu tisíciletí zahájila vydávání série publikací Starting Strong, nevytvářela nový model předškolního vzdělávání, který by měl být bezvýhradně převzat všemi členskými státy. Cílem bylo identifikovat faktory, které napříč různými vzdělávacími systémy přispívají ke kvalitnímu ranému vzdělávání a péči o děti, a nabídnout zemím prostor pro sdílení zkušeností a inspiraci při tvorbě vzdělávacích politik. První publikace Starting Strong (2001) a navazující Starting Strong II (2006) se staly milníky mezinárodní debaty o významu vzdělávání v raném dětství a postupně ovlivnily způsob, jakým státy přemýšlejí o mateřských školách, jejich poslání i kvalitě.
Česká tradice byla starší než doporučení OECD
Při pohledu na doporučení OECD je důležité připomenout, že české předškolní vzdělávání nevstupovalo do této diskuse jako „nepopsaný list“. Tradice institucionální péče a vzdělávání předškolních dětí v českých zemích sahá již do 19. století. „Počátky institucionální předškolní péče v českých zemích sahají do roku 1832, kdy Jan Svoboda založil na pražském Novém Městě první vzornou opatrovnu. . Vedle opatroven se rozvíjely mateřské školy inspirované evropskými pedagogickými směry, zejména myšlenkami Friedricha Fröbela, které zdůrazňovaly význam hry, přirozené aktivity dítěte a jeho všestranného rozvoje. Nová etapa vývoje předškolního vzdělávání začala roku 1869 založením první české mateřské školy u kostela sv. Jakuba v Praze z iniciativy Marie Riegrové-Palacké.
Po vzniku Československa v roce 1918 se mateřské školy postupně profilovaly jako vzdělávací instituce. Prvorepubliková pedagogika podporovala aktivitu, samostatnost a tvořivost dítěte a hledala cesty, jak propojit vzdělávání s jeho přirozenými potřebami a zájmy. Vývoj předškolního vzdělávání pokračoval i po druhé světové válce. Období socialistického Československa sice přineslo výrazné rozšíření sítě mateřských škol a vysokou dostupnost předškolního vzdělávání s primárním důvodem zapojit matky na trh práce a formování socialtisicky uvědomělého člověka od ranných let, současně tak posílilo centralizované řízení, jednotné formalizované programy a omezenou autonomii škol.
Právě zkušenost s dlouhodobě rozvinutou sítí mateřských škol a následná transformace po roce 1989 vytvářejí důležitý kontext pro porozumění tomu, jak české prostředí přijímalo a interpretovalo doporučení OECD v prvních desetiletích 21. století.
Osm doporučení, která změnila mezinárodní debatu
Tato doporučení vycházejí z publikace OECD Starting Strong (OECD, 2001) a navazující publikace Starting Strong II (OECD, 2006).
První publikace Starting Strong identifikovala osm klíčových prvků úspěšné politiky předškolního vzdělávání. OECD doporučila vytvářet integrované systémy propojující vzdělávání a péči, rozvíjet partnerství s rodinami, podporovat univerzální přístup ke kvalitním službám, posilovat profesionalizaci pedagogických pracovníků a budovat systémy založené na kvalitě, evaluaci a dlouhodobém strategickém řízení.
Na tato doporučení navázal druhý díl Starting Strong II (2006), který zdůraznil význam raného vzdělávání jako základu celoživotního učení. OECD upozornila na potřebu zvyšovat investice do vzdělávání nejmladších dětí, podporovat rovný přístup ke vzdělávání zejména pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a věnovat větší pozornost kvalitě pedagogického procesu.
Tyto myšlenky se postupně staly součástí mezinárodního konsenzu o tom, co charakterizuje kvalitní předškolní vzdělávání.
Od dostupnosti ke kvalitě
V prvních letech se pozornost OECD soustředila především na otázku dostupnosti služeb pro děti a rodiny. Postupně se však ukazovalo, že samotná účast dítěte v mateřské škole není zárukou kvalitního vzdělávání. Stále větší důraz proto začal být kladen na to, co dítě ve vzdělávacím prostředí skutečně zažívá a jaké podmínky podporují jeho učení, rozvoj a wellbeing.
Také česká odborná debata se v posledních desetiletích posouvala od otázek kapacit a organizace systému k otázkám kvality pedagogické práce, vzdělávacího obsahu a podpory individuálního rozvoje dítěte.
Kurikulum jako prostředek podpory dítěte
Významným tématem série Starting Strong se stalo kurikulum. OECD postupně upozorňovala, že kvalitní kurikulum nemá být pouze seznamem témat nebo dovedností, ale nástrojem podporujícím celkový rozvoj dítěte, jeho zvídavost, autonomii a schopnost učit se prostřednictvím vlastních zkušeností.
V českém prostředí má otázka kurikula dlouhou tradici a její vývoj odráží proměny pedagogických teorií i společenských očekávání. Právě proměnám kurikula předškolního vzdělávání v českých zemích bude věnován některý z navazujících dílů tohoto seriálu.
Profesionalizace učitelek a učitelů mateřských škol
Jedním z nejvýraznějších a nejtrvalejších doporučení OECD je podpora kvalifikovaných a profesně rozvíjejících se pedagogických pracovníků. Série Starting Strong opakovaně poukazuje na skutečnost, že žádný vzdělávací systém nemůže být kvalitnější než lidé, kteří v něm pracují. Proto OECD zdůrazňuje význam kvalitní přípravy pedagogů, dalšího vzdělávání, profesní podpory i podmínek pro jejich práci.
Také v České republice se během posledních let výrazně posílila odborná diskuse o profesních kompetencích učitelek mateřských škol, jejich profesním rozvoji, mentoringu, sdílení zkušeností i využívání pedagogické reflexe.
Inkluze, rovné příležitosti a spolupráce s rodinou
OECD dlouhodobě zdůrazňuje, že kvalitní předškolní vzdělávání může významně přispívat ke snižování vzdělávacích nerovností a podpoře sociální soudržnosti. Proto věnuje mimořádnou pozornost dostupnosti vzdělávání pro všechny děti bez ohledu na jejich sociální, kulturní či zdravotní zázemí.
Stejnou důležitost přikládá spolupráci s rodinou. Rodiče jsou chápáni jako klíčoví partneři vzdělávání a jejich zapojení je považováno za jeden z předpokladů úspěšného rozvoje dítěte.
I tato témata patří v současnosti mezi významné oblasti rozvoje českého předškolního vzdělávání.
Kvalita se odehrává ve vztazích
V posledním desetiletí přinesly publikace OECD významný posun v chápání kvality předškolního vzdělávání. Pozornost se přesunula od strukturálních ukazatelů, jako jsou velikost tříd, materiální vybavení nebo personální zabezpečení, ke kvalitě každodenních interakcí mezi dítětem a pedagogem. OECD zdůrazňuje, že právě vztahy, komunikace, hra, podpora zvídavosti a citlivá pedagogická práce mají zásadní význam pro učení, rozvoj i wellbeing dítěte.
Tento důraz na kvalitu pedagogických interakcí představuje jedno z hlavních témat současné mezinárodní diskuse o předškolním vzdělávání a současně oblast, ve které mohou mateřské školy nejvýrazněji ovlivňovat vzdělávací zkušenost dítěte.
Závěrem
Při pohledu na sérii Starting Strong je zřejmé, že její přínos nespočívá pouze v formulaci jednotlivých doporučení. Publikace OECD pomohly vytvořit společný mezinárodní jazyk pro diskusi o kvalitě předškolního vzdělávání a přispěly k tomu, že se pozornost postupně přesunula od otázky dostupnosti služeb k otázce kvality vzdělávací zkušenosti dítěte.
Mnohá z témat, která OECD během posledních 25 let otevřela, nacházejí odezvu také v českém prostředí. Ne proto, že by byla převzata ze zahraničí, ale proto, že se setkávají s dlouhou tradicí české předškolní pedagogiky a s hledáním odpovědí na obdobné otázky, které řeší vzdělávací systémy po celém světě.
V příštím dílu seriálu se zaměříme na konkrétní doporučení OECD
Zdroje
OECD (2001). Starting Strong: Early Childhood Education and Care. Paris: OECD Publishing.
OECD (2006). Starting Strong II: Early Childhood Education and Care. Paris: OECD Publishing.
OECD (2012). Starting Strong III: A Quality Toolbox for Early Childhood Education and Care. Paris: OECD Publishing.
OECD (2017). Starting Strong V: Transitions from Early Childhood Education and Care to Primary Education. Paris: OECD Publishing.
OECD (2021). Starting Strong VI: Supporting Meaningful Interactions in Early Childhood Education and Care. Paris: OECD Publishing.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Indikátory OECD a mezinárodní srovnání školství. Dostupné z: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/indikatory-oecd
Výzkumný ústav pedagogický v Praze; Národní pedagogický institut ČR; odborná literatura k historii předškolního vzdělávání v českých zemích.
Doporučené zdroje pro další studium
OECD Early Childhood Education and Care (ECEC): https://www.oecd.org/education/early-childhood-education-and-care/
OECD Network on Early Childhood Education and Care (ECEC): https://www.oecd.org/education/school/early-childhood-education-and-care-ecec.htm
Doporučené zdroje pro další studium
OECD Early Childhood Education and Care (ECEC): https://www.oecd.org/education/early-childhood-education-and-care/
OECD Network on Early Childhood Education and Care (ECEC): https://www.oecd.org/education/school/early-childhood-education-and-care-ecec.htm
Vzdělávání a OECD (Česká republika): https://vzd.cz/predskolni-vzdelavani-pece-o-deti-oecd
Autorka: Mgr. MgA. Petra Martinovská
iDZ Praha, Mateřské školy
Zdroj: Pražské školy