Za zrušenou Fialovu návštěvu Nigérie může český postoj k Izraeli, míní analytici

Nigerijská vláda odvolala návštěvu českého premiéra Petra Fialy (ODS). Zrušení státní návštěvy je nestandardní krok a poměrně silné diplomatické gesto, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vilém Řehák. Dohoda s Abujou byla nejnáročnější, řekl Fiala. Podle opozičních členů sněmovního zahraničního výboru to může souviset s českou podporou Izraele v OSN. V úterý Fiala jednal v Keni s prezidentem Williamem Rutem a následně s ministrem obrany Adenem Dualem.

Fiala je od minulého pátku na týdenní cestě po subsaharských zemích. Navštívil už Etiopii a Keňu, odkud měl odjet do Nigérie, která ale návštěvu na poslední chvíli zrušila s tím, že není schopna zajistit odpovídající přijetí a program, včetně podnikatelského fóra.

Fiala se proto zdrží v Keni zřejmě déle, než bylo původně v plánu. Na programu má poté ještě návštěvu Ghany a Pobřeží slonoviny.

Analytik Řehák označil jednání Nigérie za nestandardní krok a poměrně silné diplomatické gesto. „Osobně se ale nedomnívám, že by to mělo vést k nějaké silné české reakci a zhoršení vztahů. Nigérie je klíčová země v Africe, máme zde jednu z mála ambasád v subsaharské Africe a jedno ze dvou zastoupení CzechTrade, řada firem je v zemi aktivních, protože je to perspektivní trh,“ uvedl Řehák.

Politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek připomněl i zrušenou cestu ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) do Saúdské Arábie. Obě neuskutečněné návštěvy svědčí o tom, že by se ministři měli chovat pragmatičtěji, míní. „Podpora Izraele v podobě mediálních gest je evidentně kontraproduktivní,“ prohlásil.

V minulosti se několikrát stalo, že musela být plánovaná návštěva českého člena vlády či prezidenta v zahraničí zrušena. Převládají zdravotní důvody, příčinou ale byla třeba i zhoršená bezpečnostní situace, přírodní katastrofa, nové neodkladné záležitosti v Česku či v hostitelské zemi, ale také zhoršení vzájemných vztahů.

Nezavírejme dveře, říká Fischer

„Nigérie nám oznámila, že není schopna zajistit odpovídající přijetí a program, včetně podnikatelského fóra, proto jsme se dohodli, že návštěvu rušíme,“ sdělil mluvčí české vlády Václav Smolka. Upřesnil, že oznámení z nigerijské strany přišlo v úterý večer. 

„Nigerijská strana nedokázala garantovat, že setkání budou na dostatečné úrovni,“ prohlásil premiér. Česko-nigerijské obchodní fórum by se podle něj neuskutečnilo. Domluva s nigerijskou stranou byla během organizování cesty po zemích subsaharské Afriky nejnáročnější, dodal. 

Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbory Urbanové (STAN) rozhodnutí Nigérie není namířené proti Česku, ale jedná se o „konzervování postojů“ ke konfliktu na Blízkém východě.

Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý) považuje právě to, že se premiér Fiala nedostal na plánovanou návštěvu Nigérie nebo že Saúdská Arábie odřekla návštěvu ministra Síkely, za velmi významnou zprávu pro českou diplomacii, a domnívá se, že by Česko mělo stavět zahraniční politiku na dlouhodobém, geopolitickém a obezřetném přístupu, „abychom si například nezavírali dveře k významným hráčům v oblasti“.

Je podle něj nutné se podívat na celý region a hledat shodu i s těmi, kteří tam mají co říci. „Vidíme, že bezpečnostních krizí, které jsou okolo Evropy, přibývá a měli bychom uvažovat velmi strategicky a začít hlídat, abychom nezpůsobili více škody než užitku.“

Kobza připomíná slova Černochové

Zrušení návštěvy premiéra v Nigérii dávají opoziční členové sněmovního zahraničního výboru do souvislosti s vystupováním české vlády na podporu Izraele po říjnovém útoku palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. „Pokud v některé ze zemí převládá podpora Palestiny a naši představitelé se fotí na proizraelských demonstracích, je pochopitelný její přístup. Nechtějí mít kvůli návštěvě zhoršenou bezpečností situaci,“ konstatoval místopředseda výboru Jaroslav Bžoch (ANO).

Poslanec Jiří Kobza z opoziční SPD uvedl, že „Nigérie dala najevo, co si o premiérovi myslí“. „V uvozovkách úspěchy naší zahraniční politiky v tom bezesporu hrají důležitou roli. Myslím, že projevy paní ministryně jistě přispěly k utváření názorů Nigerijců o České republice,“ připomenul nedávné výzvy ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k vystoupení Česka z OSN. 

Události komentoval i exministr zahraničí z řad sociálních demokratů Tomáš Petříček. „Naznačuje to, že se možná Česko některými přehnanými gesty a nerozumnými výroky čelných politických představitelů vystavuje riziku možné izolace, což není v našem zájmu. Zejména pokud se týká regionálních mocností jako Saúdská Arábie nebo Nigérie,“ prohlásil.

Hlasování v OSN

Česko bylo spolu se Spojenými státy či Izraelem jednou ze čtrnácti zemí, které 27. října hlasovaly proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyzývající k okamžitému humanitárnímu příměří v Pásmu Gazy. Praze, Jeruzalému a dalším vadilo zejména to, že text neobsahuje přímé odsouzení Hamásu za masakr izraelských civilistů ze 7. října. Pro přijetí rezoluce, která je první společnou reakcí OSN na aktuální válku Izraele s Hamásem, hlasovalo 121 států včetně Nigérie.

Nigerijský ministr zahraničí Yusuf Tuggar minulý týden při setkání s palestinským velvyslancem Abdalláhem Šavešem zopakoval, že vláda podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinské otázky. Současně odsoudil zabíjení civilistů a obě strany konfliktu vyzval k zastavení bojů, informovala místní média. „Nezáleží na tom, kdo násilí páchá. Nigérie je proti násilí, a pokud jde o současnou situaci v Gaze, Nigérie hlasovala pro zastavení bojů. Takový je náš postoj a takový zůstane,“ prohlásil ministr.

Nigérie je nyní s více než 216 miliony obyvateli nejlidnatější africkou zemí a šestou na světě. OSN očekává, že se do roku 2050 počet obyvatel této středoafrické země zdvojnásobí. Nigérie by se tak stala třetí nejlidnatější zemí světa a předstihla by Spojené státy.

Nigérie je největší africkou ekonomiku a také předním světovým vývozcem ropy. Patří k členům ropného kartelu OPEC a bývala největším těžařem ropy v Africe. Příjmy z ropy zajišťují dvě třetiny státních příjmů a nigerijská produkce představuje asi 2,7 procenta světových dodávek ropy. Problém ropné velmoci je inflace, která přesahuje dvacet procent, a nezaměstnanost.

Read More 

​ 

Zdroj: ČT 24 – Hlavní zprávy 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *