Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zavedlo v červnu roku 2026 nové standardy pro studium ředitelů škol a školských zařízení. Tyto dokumenty reagují na novelizaci vyhlášky č. 317/2005 Sb. s účinností od 1. července 2026 a na nový Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy. Zásadní změnou je rozdělení dříve jednotného vzdělávání na dvě navazující části, a to na studium vstupní a studium následné. Získaná kvalifikace po absolvování obou stupňů opravňuje k výkonu ředitelské funkce jak na školách, tak ve školských zařízeních. Cílem této reformy je přechod od pouhého osvojení teoretických základů k praktické aplikaci manažerských a pedagogických dovedností přímo v prostředí vlastní školy.
Podmínky vstupního studia
Vstupní studium je koncipováno především pro členy širšího vedení škol, tedy pro zástupce ředitelů či vedoucí předmětových komisí, dále pro zájemce o pozici ředitele a případně i pro čerstvě jmenované ředitele. Vstupním požadavkem je získání odborné kvalifikace pedagogického pracovníka, přičemž se doporučuje alespoň dvouletá praxe ve školství, v řídící činnosti nebo ve výzkumu. Celková hodinová dotace vstupního studia činí minimálně 100 vyučovacích hodin. Výuka probíhá prezenčně nebo kombinovanou formou. Při kombinovaném studiu je stanoven požadavek na minimálně 70 hodin prezenční výuky a maximálně 30 hodin distanční formy prostřednictvím systémů řízení výuky či synchronních webinářů. Nejméně 80 % prezenční části musí tvořit interaktivní semináře, workshopy nebo tréninky pro maximálně 30 účastníků.
Součástí modulu je rovněž povinná stáž v rozsahu nejméně 6 hodin. Ta zahrnuje hospitaci na minimálně dvou vyučovacích hodinách, rozhovor s vedením školy a následnou reflexi. Stáž nelze absolvovat na škole, kde účastník aktuálně působí. Vstupní studium se skládá ze šesti modulů. Vedoucí pracovník ve škole (16 hodin), Vize a komunita školy (26 hodin), Pedagogické vedení školy (26 hodin), Financování školy (8 hodin), Základy práva (18 hodin) a Stáže (6 hodin). Studium je zakončeno ústní zkouškou před nejméně tříčlennou zkušební komisí. Podmínkou připuštění ke zkoušce je alespoň 75% účast na prezenční výuce a 100% účast na stáži. Jako podklad pro zkoušku se doporučuje dokladové portfolio dokazující profesní posun. Úspěšné absolvování vstupní části je nezbytným předpokladem pro přijetí do studia následného.
Podmínky následného studia
Následné studium je určeno účastníkům, kteří již byli jmenováni do funkce ředitele školy nebo školského zařízení. Vedle pedagogické kvalifikace a doporučené tříleté praxe je podmínkou přijetí předchozí absolvování vstupního studia. Rozsah následného studia činí minimálně 150 vyučovacích hodin. Vzdělavatel má navíc k dispozici 8 disponibilních hodin, které může libovolně využít k posílení vybraných modulů nebo k profilaci vzdělávacího programu. V případě kombinované formy je stanoven požadavek na minimálně 110 hodin prezenční výuky a maximálně 40 hodin distančního vzdělávání. Organizační parametry zaměřené na interaktivitu a maximální počet 30 osob ve skupině zůstávají stejné. Novinkou je provázání účastníků s regionálními mentory a učícími se komunitami. Praktické stáže se v následném studiu výrazně rozšiřují na minimálně 22 hodin, během kterých účastník navštíví celkem 4 školy, přičemž alespoň jedna návštěva se musí uskutečnit na škole doporučené poskytovatelem studia.
Následné studium se dělá v sedmi modulech. Vedoucí pracovník ve škole (8 hodin), Vize a komunita školy (34 hodin), Pedagogické vedení školy (24 hodin), Zaměstnanci školy, jejich vedení a rozvoj (24 hodin), Financování školy (10 hodin), Školské a pracovní právo (20 hodin) a Stáže (22 hodin), k nimž se připočítává 8 disponibilních hodin. Podmínky ukončení zahrnují 75% prezenční účast, 100% účast na stážích a ústní zkoušku před zkušební komisí, ideálně obhájenou na základě dokladového portfolia. Úspěšný absolvent získává osvědčení a stává se plnohodnotným absolventem studia pro ředitele podle zákona o pedagogických pracovnících.
Společné body standardů
V obou fázích studia se prolíná sedm klíčových tematických oblastí řízení školy, které jsou provázány s Kompetenčním rámcem ředitele a ředitelky školy. První oblast se zaměřuje na osobnostní rozvoj, sebereflexi a leadership. Ředitel vnímá své silné i slabé stránky, sestavuje plán profesního rozvoje a uplatňuje principy psychohygieny k prevenci vyhoření. Druhá oblast se věnuje vizi, strategii a kultuře školy. Důraz je kladen na strategické plánování vycházející z autoevaluace a dat České školní inspekce, tvorbu školního vzdělávacího programu a budování bezpečného prostředí. Třetí téma, pedagogické vedení školy, vede k rozpoznávání kvality výuky, uplatňování formativního hodnocení a práci s daty o učení žáků. Čtvrté téma pokrývá personální management, kde se ředitel učí motivovat zaměstnance, vést profesní rozhovory a rozvíjet týmovou spolupráci prostřednictvím mentoringu či otevřených hodin. Pátá oblast řeší financování a správu školy, od sestavování rozpočtu a řízení finančních rizik až po doplňkovou činnost a fundraising. Šestá tematická část pokrývá právní rámec, ve kterém ředitel vystupuje jako orgán veřejné moci i statutární zástupce, spravuje pracovní vztahy, správní řízení, dokumentaci, BOZP a GDPR. Sedmou oblastí jsou praktické stáže na jiných školách, jež slouží k reflexi pedagogického i manažerského vedení a přenosu dobré praxe do vlastní instituce.
Oba standardy mají pedagogické pracovníky přiučit novým informacím, způsobům a metodám vedení tak, aby byli schopni lépe provádět svou práci. To by mělo zlepšit kvalitu vzdělávání v České republice.
Autorka: Tereza Macková
Nezařazené
Zdroj: Pražské školy