Na konci října oslovilo Gymnázium Jana Palacha bývalého policistu Jana Macuru, který pro studenty připravil přednášku i cvičení v praxi. Náplní a cílem bylo připravit mladé lidi na krizové situace. V průběhu posledních let se podobným aktivitám věnuje stále více škol. Zda se moderní forma prevence zavede ve všech školách v České republice, zatím zůstává nejasné.
Na pražském Gymnáziu Jana Palacha proběhla 21. října simulace výpadku elektřiny (blackout). Pod vedením bývalého policisty a člena protiteroristické jednotky Jana Macury si studenti vyzkoušeli, jak reagovat na mimořádnou situaci. Macura se v minulosti účastnil zahraničních misí, během nichž vedl ochranné týmy. Získal tak řadu zkušeností s jednáním pod extrémním tlakem. Není ale jediným policejním instruktorem, který se rozhodl předat své letité zkušenosti mladším generacím.
Iniciativu v této oblasti projevují ředitelé škol, Česká školní inspekce, členové integrovaného záchranného systému i bývalí policisté. Všechny tyto složky se shodují na jednom, a to že příprava na mimořádné krizové situace do škol patří. Někteří pedagogové naopak vyjadřují obavy, že už nyní mají problém stíhat běžné učivo a něco navíc by mohlo vést k ještě většímu skluzu. Problematika obrany státu je v současnosti rozložena do jednotlivých předmětů. Žáci se jí věnují například v občanské výchově, zeměpisu nebo dějepisu. Teoretická výuka ale podle zastánců moderní prevence nestačí. Proto pražské gymnázium spustilo nový program, který má studenty provést situacemi, jež by je mohly v průběhu života ohrozit.
Inspirace ze severu
Ředitel Gymnázia Jana Palacha Michal Musil je zároveň místopředsedou Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska. Kromě vedení školy se věnuje také udržování kontaktů se zahraničními vzdělávacími institucemi. „Mám kamarády mezi řediteli finských škol, několikrát jsem se u nich byl podívat,“ konstatuje Musil pro Seznam Zprávy. Seveřané totiž kladou velký důraz na připravenost studentů a podobné programy už mají zakomponované do výuky několik let.
Právě finský vzdělávací systém ho inspiroval k vytvoření preventivního programu zaměřeného na budování odolnosti studentů. Nový tříletý program gymnázia má studenty zocelit a připravit je na potencionální krizové situace. Mezi ně patří například požár, fyzické napadení, dopravní nehoda nebo prosté zranění člověka. Cílem je zajistit, že studenti budou v případě nouze vědět, jak správně zareagovat.
Události jako střelba na filozofické fakultě či ruská invaze na Ukrajinu jen dokazují, že nikdy nemůžeme vědět, kdy mimořádné situace mohou nastat. Proto vedení škol vystavuje studenty simulacím, díky kterým budou mladí v případě nouze či ohrožení připraveni. Na zmiňovaném gymnáziu si studenti vyzkoušeli simulaci blackoutu, kdy několik z nich zavřeli do tmavé místnosti a do reproduktorů jim pustili křik a pláč. Před dvěma lety zase záchranné složky simulovaly útok ozbrojenců na zdravotnické škole v Praze 4. Podle bývalého policisty Macury se do podobných situací mohou dostat i na koncertě či diskotéce. Je proto zásadní, aby studenti věděli, jak se v případě ohrožení ze situace co nejbezpečněji dostat.
Výcviky studenty vystavují nepříjemnému psychickému tlaku, zároveň je ale vedou k přemýšlení a hledání správných řešení. K důležitým dovednostem patří například schopnost rozpoznat polohu nouzových východů v případě požáru či jiné mimořádné události.
Předmět branná výchova již 30 let neexistuje
Již přes třicet let se branná výchova jako samostatný předmět ve školních osnovách nevyskytuje. Teoretická stránka výchovy k obraně státu se rozprostřela do dnešního dějepisu, zeměpisu či občanské výchovy, avšak vymizela z ní veškerá politická témata či ideologie. Praktická část však skoro zanikla, i když její součástí byla i příprava na krizové události.
Dřívější branná cvičení měla předvojenský charakter a spočívala většinou v nasazování plynových masek a běhu k nejbližšímu protiatomovému krytu. Postupně se umírnila pouze na klidný východ žáků z budov a branný den představoval spíše sportovní stanoviště místo vyučování. V současnosti se ale Česká republika opět vrací k praktickým simulacím a dbá více na bezpečnost studentů i učitelů.
„Pořád se mluví o tom, jak je mladá generace vynervovaná a rozkolísaná. My si myslíme, že když dostanou potřebné informace a budou připraveni, jak se chovat v krizi, tak se zklidní,“ hovoří o projektu ředitel Musil. Ideálem by podle něj bylo, kdyby informace a praktická cvičení zapojily do výuky všechny školy v České republice. Za jejich systematické zavedení by ale musel převzít odpovědnost stát a vytvořit jednotný koncept této výuky zocelení studentů.
Autorka: Daniela Murzová
iDZ Praha, Z domova
Zdroj: Pražské školy