Investice do žákovského hlasu: Jak teambuilding parlamentu obohacuje školu

O přínosu existence žákovských parlamentů na základních i středních školách v oblasti výchovy demokratického občana již není pochyb. Aby tato školská instituce efektivně fungovala, jednou z cest může být realizace teambuildingu jejich členů. Koncept teambuildingu však může být přenositelný i do oblasti třídnických hodin či výletů, zejména na středních školách.

Zástupci Studentského parlamentu Evropská (SPE) absolvovali v druhém říjnovém týdnu třídenní teambuilding, jenž byl z větší části financován skrz Šablony II v sekci Inovativní vzdělávání. Teambuildingy už dnes patří mezi běžné součásti korporátního a firemního života a v obecné rovině slouží k posílení vztahů, stmelení kolektivu, zlepšení komunikace a důvěry mezi členy skupiny. To vše se zpravidla děje mimo běžnou součást pracovního či v našem případě školního prostředí. Důvod je prostý – účastníci často „vypadnou“ ze svých formálních rolí, nebojí se otevřeně vyjadřovat své názory a společné zážitky či sdílená zábava posilují pocit příslušnosti ke skupině.

„Celý teambuilding jsem si moc užila, jak v rámci programu, tak i mimo něj. Jsem velmi ráda, že vím, kdo vůbec v parlamentu působí,“ reflektuje své dojmy žákyně Adéla ze čtvrtého ročníku VOŠ, SOŠP a Gymnázia Evropská v Praze, obor předškolní a mimoškolní pedagogika. Navíc dodává, že teambuilding pomohl vylepšit vztah s její rivalkou ze třetího ročníku, proti níž kandidovala na funkci ve vedení parlamentu. Seznámení se s novými členy parlamentu je jeden z primárních cílů teambuildingu. Pro prváky a nováčky je to nejrychlejší a nejefektivnější cesta, jak se zapojit do kolektivu a obousměrně navázat neformální vztahy.

Teambuilding proběhl v pronajatém objektu poblíž Úštěku v Ústeckém kraji, studentský parlament se na místo vydal vlakem a první den byl zaměřen právě na seznámení a navázání bezpečných vztahů. Tuto část programu měly na starost žákyně oboru předškolní a mimoškolní pedagogiky. Ty vybraly seznamovací hry testující důvěru, schopnost hledat společné hodnoty a zájmy či čistě zábavní hry. Neformální atmosféra prvního dne pomohla obrousit hrany, účastníci se mohli uvolnit a vznikl tak i pomyslný prostor pro regeneraci a psychologické bezpečí. Aktivity byly proloženy společnou přípravou večeře – i to byla neformální součást teambuildingu. Žáci se předem měli dohodnout na tvorbě jídelníčku, výběru peněz na společné vaření a nákupu. První večer byl zakončen zábavným kvízem o činnosti a fungování školního parlamentu, vloženy byly i otázky přímo ze seznamovacích aktivit. Je třeba zmínit, že účast na jednotlivých aktivitách byla vždy dobrovolná, nikoli povinná.

Druhý den dopoledne proběhla hra, která měla otestovat, jak se účastníci první večer poznali. Následoval společný oběd a pěší výlet do Úštěku, kdy byli žáci náhodně rozděleni do třech týmů. S pomocí mapy a připraveného popisu projektu měly identifikovat místní problém, oslovovat místní občany a navrhnout realizovatelné řešení. Následně proběhla prezentace všech týmů, diskuze a vzájemná reflexe. Tato aktivita měla simulovat výzvu, která vyžaduje týmové přemýšlení, rozdělení rolí a koordinaci. Právě v neformálním prostředí obce, kterou účastníci neznají, se mohly projevit dovednosti jedinců, které v běžném školním provozu nejsou vidět (organizační talent, empatie a podobně). Žáci na aktivitě nejvíc ocenili možnost pobavit se s místními občany, v reflektivní diskuzi se ukázalo, že si často výpovědi jednotlivců velmi výrazně odporují a každý vnímá situaci Úštěku odlišně. Po návratu na ubytování proběhla další společná večeře a prostor byl i na individuální volno. Večerní program představovala simulace předvolební debaty kandidátů na vedení SPE. Ačkoli byl záměr pedagogů pro tuto aktivitu odlišný, nakonec se tato aktivita stala nejzábavnější částí celého teambuildingu. Po oba teambuildingové večery nechyběl čas na deskové hry či osobní volno. Moderátorka simulované debaty Rozálie ze 4. ročníku gymnázia k programu dodává, že „je skvělou příležitostí poznat spolužáky i z jiné stránky než jen ze školních chodeb. Teambuilding pomáhá budovat důvěru, zlepšovat komunikaci a posilovat vztahy, díky kterým se nám pak mnohem lépe spolupracuje“. Domnívá se, že někteří ostýchavější žáci se následně ve škole nebudou mít problém se spíše otevřít.

Třetí den byl prostor pro klasickou schůzi parlamentu – výjezdní zasedání, které vedla nová předsedkyně Jessica. Na programu bylo plánování školních akcí, konkrétně Halloweenu, rozdělení rolí pro tuto akci a stanovení deadlinů. Prostor dostalo také rozdělení rolí na blížící se den otevřených dveří školy a na veletrh středních škol Schola Pragensis. Těsně před odchodem na vlak do Prahy pak proběhla asi čtyřicetiminutová reflexe celého teambuildingu. Ta obsahovala i část, kdy účastníci měli navrhnout, co z programu letošního teambuildingu zachovat a co změnit pro příště. „Prospěšnost teambuildingu vidím především ve společných vzpomínkách. Zažili jsme situace, které bychom ve škole běžně neměli možnost zažít. Právě tyto zážitky nás stmelily jako celek a nikdo nám je už nevezme,“ dodává bývalá předsedkyně SPE Kateřina z třetího ročníku. I když byla zpětná vazba spíše pozitivní, význam teambuildingu se projeví spíše v reálném fungování SPE přímo ve škole.

Obecně mohou mít teambuildingy řadu limitů, a ne vždy představují dokonalé vyřešení nastavení dobrých vztahů a efektivního fungování pracovní skupiny. Snad nejčastějším limitem může být tzv. šampaňský efekt – nadšení a dobrá atmosféra z teambuildingu může velmi rychle vyprchat a nestihne se přenést do běžného pracovního či školního režimu. Proto se musí vedení parlamentu a pedagog mající na starosti koordinaci této instituce snažit získané návyky a dovednosti udržet na následných schůzkách ve škole. Cestou může být třeba zařazení krátké zábavně-stmelovací aktivity na začátek nebo na konec každé schůze. Dalším limitem může být motivace na teambuildingu v porovnání s motivací ve škole, kde je žák mnohdy zahlcen jinými úkoly z různých předmětů. Hry v neformálním prostředí zkrátka ze člena nemusí udělat člena motivovaného.

Nadšení z teambuildingu může rychle vyprchat zejména na školách, kde jsou pedagogický sbor nebo vedení, případně obě skupiny, vůči parlamentu apriori negativně naladěny. Stmelení žáků pak nelze efektivně využít. Velkou výzvou je i správné zvolení aktivit teambuildingu – to má na starost buď pedagogické vedení teambuildingu, nebo na jejich sestavení spolupracuje se zkušenějšími členy parlamentu. Je přirozené, že některé aktivity mohou být pro členy obtěžující (zejména ty seznamovací), v některých nemusí vidět hned smysl, proto je třeba vždy cíl a smysl aktivit buď před ní, nebo po jejím uskutečnění řádně vysvětlit. Teambuilding také zpravidla nevyřeší formální záležitosti – žáci se tam nenaučí psát zprávy ze schůzí či bezchybné plánování akcí a harmonogramu školního roku – na těchto záležitostech je vhodné pracovat v průběhu celého školního roku.

Koncept teambuildingu je přesto vhodné začlenit do života školy. A nemusí se jednat jen o školní parlamenty, teambuildingové postupy lze aplikovat v rámci adaptačních kurzů, třídnických hodin a v neposlední řadě jde o velmi žádoucí akci pro samotné učitele. Možností může být zařazení teambuildingu před začátek školního roku či v jeho průběhu, kdy může dobře naplánovaná akce uvolnit psychickou zátěž z běžného školního provozu a být tak účinným prostředkem prevence vyhoření.

Autor: Miroslav Horký 

Read More 

iDZ Praha, Z domova 

Zdroj: Pražské školy 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *