Tento článek vznikl v rámci probíhajícího projektu IDZ Praha, v aktivitě zaměřené na zvyšování kvality praxí studentek a studentů v mateřských školách. Projekt podporuje rozvoj profesních kompetencí a sdílení zkušeností z prostředí předškolního vzdělávání. Oslovili jsme orgnizaci Platformu pro včasnou péči, Spolu a včas – Platforma pro včasnou péči Zajímá nás svojí činností a tématy, kterým se věnuje, jako například právě role sociálního pedagoga a propojení sociální práce a vzdělávání v mateřských školách. Témata mají samozřejmě přesah i do oblastí, se kterými se praktikantky a praktikanti mohou setkávat během svých praxí v mateřských školách,a dalších institucích při práci s předškolními dětmi. Publikovaný text tak reflektuje aktuální otázky předškolního vzdělávání i jejich praktické dopady a je první vlaštovkou, z několika článků kdy chceme popisovat ta akutní témata, o kterých mluvíme v projektu, v platformě ředitelek MŠ i v mateřských školách.
V Platformě pro včasnou péči dlouhodobě upozorňujeme na to, že sociální pedagog patří mezi nejúčinnější způsoby, jak včas podpořit ohrožené děti i jejich rodiny. A že jeho místo není jen na základních školách, ale především už v mateřských školách. Jak taková podpora vypadá v praxi, ukazuje příklad naší členské organizace, ZŠ a MŠ Přerov nad Labem.
Čtyřletý chlapec s podezřením na opožděný vývoj řeči, kterému škola přes pediatra zařizuje ranou péči, protože poradny jsou přehlcené. Předškolák s vážným postižením kyčle, kterého spádová mateřská škola odmítla, ale v Přerově mu vyjednali osobního asistenta a celé rodině se ulevilo. Chlapec, který doma neměl žádné soukromí a zavíral se proto do skříně, aby měl klid, a kterému ve školce vytvořili jeho vlastní místo na jeho věci a poradili rodičům, ať to udělají i doma.
To všechno jsou děti z jedné jediné mateřské a základní školy. A ukazuje to jednu věc: právě v mateřských školách učitelky často jako první zachytí, že se v životě dítěte něco mění. Dítě, které bylo dřív zvídavé, najednou ztichne. Drží se stranou, ráno se těžko loučí s rodičem. V tu chvíli přichází otázka, jak situaci řešit, aniž by učitelka překročila své kompetence.
V ZŠ a MŠ Přerov nad Labem na to mají jasnou odpověď. Heslo, které tu razí, zní: „Nebuď na to sám.“
Proč zrovna sociální pedagog
Přerovská škola je v lecčem výjimečná. Pod jednou střechou má děti od dvou do patnácti let, mateřskou i základní školu sloučila už v roce 2003. Dlouhodobě tu spolupracuje ředitelka Yveta Dvorská se zřizovatelem a se zástupkyní Radkou Tomáškovou, která je zároveň sociální pedagožkou a mediátorkou.
A právě roli sociálního pedagoga považují za klíčovou už v mateřské škole.
„Člověk pro stromy nevidí les, když je v problému utopený,“ vysvětluje Radka Tomášková. „Sociální pedagog zrcadlí pohled zvenku. Vytáhne vás z toho křeččího kolečka.“ Učitelka má podle ní plné ruce práce s dětmi a nemá čas budovat si vazby na komunitní plány a sociální služby. Sociální pedagog tohle propojení zajistí. Navíc nemusí jít o plný úvazek, stačí sdílená pozice pro více mateřských škol.
Učitelka nemusí znát všechny odpovědi
Smysl téhle role je v tom, že učitelka nezůstává sama. Když si všimne, že je něco jinak, nemusí to brát jako selhání ani to řešit za každou cenu sama. Stačí situaci sdílet dál.
V Přerově k tomu slouží pravidelné supervize a intervize, které škola nabízí už téměř osm let. „Tým školky i školy si musel zvyknout, že to není o hlášení problémů, ale o bezpečí a prevenci vyhoření,“ popisuje Radka Tomášková. Když si učitelka všimne signálu, že je něco jinak, není to chyba, naopak. Je to první krok k tomu, aby se dítěti dalo včas pomoct.
Setkání u jednoho stolu
Když je potřeba zapojit rodinu, nepořádá škola výchovné komise v přesile. Místo toho se schází menší skupina: třídní učitel, asistent, sociální pedagog a rodič. Společně si rozdělí úkoly, jeden pro školu, jeden pro rodiče, jeden pro dítě. Z každého setkání je zápis s konkrétními úkoly pro všechny.
Rodiče sem nepřicházejí proto, aby vyslechli kritiku, ale aby společně se školou hledali řešení. Schůzky probíhají i pozdě odpoledne, třeba v 16.30, aby si rodiče nemuseli brát dovolenou. Důležité je, že sociální pedagog děti přímo neučí, a proto je pro ně známou a bezpečnou osobou.
Protože je sociální pedagog zároveň mediátor pomáhá řešit i složité situace. Škola takto pomohla i rozvedeným rodičům, aby se na péči o dítě dokázali domluvit. Nakonec si rozdělili úkoly: otec koupil dítěti tenisky, matka krabičku na svačinu. Podobně se podařilo zachytit počínající šikanu v první třídě. Společné setkání ji vyřešilo během hodiny.
Svět nekončí za dveřmi školky
Síla mateřské školy je v každodennosti. S rodiči se učitelky vídají denně, mnohem častěji než na prvním nebo druhém stupni. Tahle blízkost umožňuje zachytit problém včas, často „mezi dveřmi“.
A o to celé jde. Když se dítě ze strádající rodiny zachytí včas, ušetří to později obrovské náklady i bolest. „Když vytáhneme jednoho budoucího daňového poplatníka ze špatných podmínek, zachráníme státu miliony v příjmech z budoucích daní a odvodů,“ shrnuje Radka Tomášková.
Co tomu stojí v cestě
Přes všechny výsledky naráží škola na systémovou bariéru: na sociálního pedagoga nedostává peníze. „Pro školství je moc sociální, pro sociální sféru moc pedagogický,“ popisuje ředitelka MŠ a ZŠ v Přerově Yveta Dvorská tuhle pozici, která propadává mezi resorty. Radka Tomášková ji proto vykonává v rámci svého úvazku a volného času.
Menší školy jsou v tomhle podle ředitelky „popelky“. A přitom právě sociální pedagog vidí souvislosti, které učitelka řešící známky nebo bačkůrky vidět nemůže.
Příklad, který chceme rozšířit
V Platformě pro včasnou péči prosazujeme, aby měl sociální pedagog stabilní místo a financování nejen v mateřských školách s vyšším podílem dětí ze znevýhodněného prostředí. Škola v Přerově nad Labem v takové oblasti není, a proto zachytí „jen“ jednotky případů – o to víc ale ukazuje, že přínos sociálního pedagoga není vázaný jen na lokality se zjevnou koncentrací znevýhodnění. Právě s tímto cílem jsme s podporou Evropské unie rozběhli nový projekt zaměřený na posílení role mateřských škol jako klíčových aktérů včasné péče a podpory rodin s malými dětmi.
Ve spolupráci s mateřskými školami, jejich zřizovateli a resorty MŠMT a MPSV mapujeme bariéry a potřeby škol i rodin, testujeme nové formy spolupráce a převádíme ověřená řešení do praxe. Cílem je podpořit dostupnost a využívání předškolního vzdělávání, především u rodin s malými dětmi, které čelí sociálnímu znevýhodnění.
Autorka textu: Platforma pro včasnou péči, Vlasta Kratochvílová Holéciová
Foto: Platforma pro včasnou péči
BLOG – Mateřské školy, Z domova
Zdroj: Pražské školy